Zastupitelstvo obce Otročiněves nesouhlasí s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko

V návaznosti na stejná rozhodnutí zastupitelstev obcí Křivoklátska, byla vydána tisková zpráva,
formulována starosty Bělče a Karlovy Vsi, která prezentuje stanovisko starostů a obecních zastupitelstev.

Text tiskové zprávy:

Starostové Křivoklátska odmítají záměr MŽP

V Bělči, 24. února 2022 – Ani po setkání s ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou nezměnili starostové obcí Křivoklátska názor a vznik Národního parku Křivoklátsko rozhodně odmítají. Ministerstvo stále neposkytlo podklady ani informace, které by dokazovaly nutnost převedení ochrany křivoklátské přírody z režimu CHKO do režimu NP.

V současné době funguje Křivoklátsko jako chráněná krajinná oblast se všemi aspekty velkoplošné ochrany, které k tomuto statusu patří. Dle názoru zdejších starostů se jedná o odpovídající kategorii ochrany přírody, neboť Křivoklátsko včetně své jádrové oblasti je území kulturní a hospodářské krajiny. Harmonický charakter zde byl vypěstován generacemi lesních správců, dělníků a uživatelů lesů, kteří posledních tři sta let na Křivoklátsku systematicky hospodaří. Proto je záměr Vlády ČR a MŽP prohlásit oblast za Národní park nepochopitelný.

Je znát, že ze strany státních orgánů ochrany přírody panuje obava z jednání s místními samosprávami. Přes snahu prolomení bariér se v předvečer schůzky ukázalo, že by mohla být zneužita. „Vzhledem k tomu, že jsme jako zástupci místních samospráv neobdržely žádné podklady, nelze tuto schůzku chápat jako seznámení se se záměrem před samotným vyhlášením parku“, řekl starosta Bělče Lukáš Kocman, který setkání s ministryní inicioval. Stejně se vyjadřují i ostatní starostové.

Všechny dosud uváděné obecné důvody, jako je významnost, jedinečnost, zachovalost, potenciál jádrového území a další, pouze potvrzují, že tyto mimořádné hodnoty území Křivoklátska nejsou důsledkem přírodních procesů, ale naopak výsledkem vysoké úrovně současného trvale udržitelného způsobu hospodaření v místních lesích.

Starostové Křivoklátska se shodují na tom, že i základní předkládané informace vykazují nepřesnosti
a nekonzistenci. Udávaná výměra 117 km² neodpovídá tomu, že má park obsáhnout pouze 16 % plochy CHKO. Jednou se říká, že vstup nebude omezen, jindy se hovoří o klidových zónách, kam omezení budou. Zcela nejasné pak je, jak to bude s bezzásahovými zónami, které jsou jako zcela nový fenomén do hospodaření v případě národního parku vnášeny. Předkládané informace a argumenty jsou pak zcela jednostranné, podávané pouze z pohledu navrhovatele, tedy MŽP. Naprosto chybí jakákoli odborná oponentura ať již lesnická, ekonomická či sociologická.

„Nikdo nám nikdy neřekl, co je na současném stavu konkrétně špatně, aby se to muselo měnit,“ připomíná Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves. „Často se také uvádí, že v parku bude pouze naše obec, ale to není tak úplně pravda. Parkem by bylo dotčeno bezprostředně minimálně 23 obcí
a v celém regionu žije více než 30 000 obyvatel. Mnoho dalších obcí jako Branov, Roztoky, Skryje, Sýkořice zde mají domy a téměř všechny obce velkou část extravilánu. Obce jako Nižbor jsou parkem zcela obklopeny, i když samy zůstávají mimo. Když ale vyjdete pár set metrů za humna, a to kterýmkoli směrem, už v parku jste“, pokračuje Kohoutová.

Samotný záměr vyhlásit národní park budí v obcích Křivoklátska spíše odpor. Nadpoloviční většina obcí se záměrem nesouhlasí a tato stanoviska byla dnes tlumočena paní ministryni Hubáčkové. Nejedná se přitom pouze o názory starostů. Postoje vychází z prohlášení či usnesení místních zastupitelstev. Závěrem starosta obce Běleč Lukáš Kocman sdělil: “Z toho, co dnes zaznělo je naprosto zřejmé, že si obce park nepřejí. Pokud od MŽP nezazní, že existuje možnost, že se celý projekt zastaví, bude následné jednání velice komplikované a obce v odporu ještě více posílí.“

Související odkazy:

• Výsledky místní ankety - NP Křivoklátsko
• Beseda pro širokou veřejnost - Národní park Křivoklátsko